Představení horšovskotýnského kroje

Iniciátorkami obnovy tradičního kroje jsou paní Jiřina Pytelková z Horšovského Týna a paní Šárka Köglerová, provozovatelka obchůdku na horšovskotýnském náměstí, která kroj nakonec i ušila. Jejich nápad podpořila i Rada města Horšovský Týn. Díky jejich píli a vytrvalosti vznikl první návrh dámské a pánské podoby kroje.

Paní Šárka Köglerová nám popsala průběh obnovy: „Vše začalo panenkou koupenou členem kulturní komise panem Michalem Fronkem. Na panence je uveden nápis „Bischofteinitz“.

Rozjeli jsme se do muzea ve Furth im Waldu. Horšovský Týn byl německý. Setkali jsme se i s předsedou spolku Bischofteinitz Heimat panem Peterem Pawlikem, který nám ochotně pomáhal. Přivezl nám i dvě knihy plné autentických fotek Horšovského Týna a okolních vesnic. Autorem knih je Rudi Kiefner (1934-1993), který se v Horšovském Týně narodil a část fotek pochází z putování krojovaného spolku Egerlände a jejich vystupování např. v Americe. Rudi Kiefner vedl jejich krojovanou skupinu od roku 1952.

Hledali jsme i v depozitáři Státního hradu a zámku Horšovský Týn, kde nám spoustu věcí pomohl osvětlit pan kastelán Bc. Jan Rosendorfský. Obrátili jsme se i na ředitele Muzea Chodska v Domažlicích Mgr. Josefa Nejdla. V Domažlicích v depozitáři byly nalezeny vestičky z Horšovského Týna, které posloužily jako předloha pro nový kroj.

Dalším objevem byly kroje nalezené v obci Pocinovice u paní Odvodyové, která zemřela letos ve věku 93 let a žila ve smíšeném manželství, měla na půdě truhly a v nich uložené části kroje. V kroji se v roce 1924 vdávala a její vnučka byla tak hodná a kroj si oblékla a nafotili jsme ji. Našli jsme i krásně vyšívané šátky a jupky, o kterých jsme při šití kroje nevěděli.

Určitě je ještě možné kroj vylepšit a třeba se ještě najdou další součásti. Nový kroj není přesná replika historie, jsou na něm však použité autentické materiály, jako je brokát, samet, len, atd.

Horšovskotýnský kroj měl i svá specifika, která jsme použili - u pánů klobouk a kožené kšandy, u žen pak sametová vyšívaná vestička, sametový pásek, sametka na spodním okraji sukně, černé krajky, tzv. „šunkové“ rukávy, atd.

Ušila jsem kroj a přeji mu, aby se vyvíjel, modernizoval a aby se stal součástí kultury v Horšovském Týně a pro místní patrioty oděvem pro sváteční dny.

Děkuji všem, kdo mi pomáhali a největší díky patří horšovskotýnské patriotce paní Pytelkové za pomoc při hledání a za poskytnutí zázemí při představení krojů o pouti a vůbec za nápad, že bychom spolu mohly zkusit kroj najít a ušít“.

Za město Horšovský Týn bychom rádi poděkovali oběma dámám za jejich iniciativu a úsilí při obnově tradičního horšovskotýnského kroje.