Krizové řízení

Mgr. Dana Horažďovská, DiS. – Krizové řízení

referent bezpečnosti státu, bezpečnostní ředitel, tajemník BR ORP Horšovský Týn, tajemník KŠ ORP Horšovský Týn

tel.: 379 415 133, 724 185 874,
e-mail: d.horazdovska@muht.cz

Krizové řízení – plní úkoly spojené se zajišťováním obrany České republiky, s brannou povinností občanů, s ukrytím, zabezpečováním prostředků individuální ochrany a varování obyvatelstva na území města Horšovský Týn a celém teritoriu obce s rozšířenou působností.

Řeší otázky a koordinuje činnost související s havarijní a krizovou připraveností, zabezpečuje výkon státní správy ve věcech ochrany obyvatelstva v působnosti ORP Horšovský Týn.

V oblasti krizového plánování zabezpečuje zejména nezbytné dodávky předmětů a služeb k uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva v rámci obce s rozšířenou působností a kontroluje v okruhu své působnosti přípravu a účinnost hospodářských opatření pro krizové stavy, především v oblasti regulačních opatření.

V případě vzniku krizových stavů je tajemník KŠ součástí krizového štábu ORP Horšovský Týn s cílem vytvářet podmínky pro zabezpečení jeho činnosti, přípravu podkladů pro rozhodnutí při řešení dané krizové situace a vytvářet podmínky pro zabezpečení organizace varování a ochrany obyvatel a napomáhat plnění úkolů stanovených havarijním plánem.

Legislativa:

Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon);
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR;
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon);
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů;
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR;
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Krizové orgány ORP Horšovský Týn:

1. Bezpečnostní rada

K zajištění plnění úkolů stanovených zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a v souladu s Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona starosta města Horšovský Týn zřídil Bezpečnostní radu ORP Horšovský Týn jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace a Krizový štáb ORP Horšovský Týn jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.

Složení Bezpečnostní rady ORP:

předseda bezpečnostní rady: starosta města Horšovský Týn
členové bezpečnostní rady:
- místostarosta města Horšovský Týn
- tajemník městského úřadu Horšovský Týn
- určený zástupce HZS PK - velitel Požární stanice ve Staňkově
- určený zástupce Policie ČR KŘP PK ÚO Domažlice
- vedoucí odboru životního prostředí
- velitel JSDHO Horšovský Týn
tajemník bezpečnostní rady: bezpečnostní ředitel městského úřadu Horšovský Týn

Bezpečnostní rada ORP Horšovský Týn projednává zejména stav připravenosti města Horšovský Týn a obcí na teritoriu rozšířené působnosti na řešení krizových situací, úkoly a opatření stanovené obci krizovým plánem kraje a vnějšími havarijními plány provozovatelů rizikových činností. Dále se zabývá způsobem ochrany obyvatelstva na území města Horšovský Týn a obcí na teritoriu rozšířené působnosti, úrovní akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů, návrhy financování krizových opatření včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonávání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.

Bezpečnostní rada ORP Horšovský Týn dále posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v městě Horšovský Týn a na teritoriu obcí v rámci rozšířené působnosti a vyhodnocuje připravenost složek Integrovaného záchranného systému.

2. Krizový štáb ORP

Krizový štáb je pracovním orgánem starosty ORP Horšovský Týn k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a k přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod. Krizový štáb je svoláván operativně.

Složení Krizového štábu:

předseda krizového štábu - starosta města Horšovský Týn
zástupce předsedy krizového štábu - místostarosta města Horšovský Týn
tajemník krizového štábu - bezpečnostní ředitel městského úřadu Horšovský Týn
členové krizového štábu:
- tajemník městského úřadu Horšovský Týn
- určený zástupce HZS PK - velitel Požární stanice ve Staňkově
- určený zástupce Policie ČR KŘP PK ÚO Domažlice
- vedoucí odboru životního prostředí
- velitel JSDHO Horšovský Týn
- vedoucí odborných skupin

Krizový štáb dále tvoří stálé pracovní skupiny

vedoucí stálé pracovní skupiny: místostarosta města Horšovský Týn
krizového a havarijního plánování: bezpečnostní ředitel městského úřadu Horšovský Týn
sekretariát KŠ: vedoucí sekretariátu KS
finanční a právní zabezpečení: vedoucí odboru finanční a školství
zabezpečení dopravy, silničního hospodářství a stavební zabezpečení: vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství
životního prostředí: vedoucí odboru životního prostředí
sociálních věcí, zdravotnictví a zabezpečení péče o děti a mládež: vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví městského úřadu Horšovský Týn
ochrany obyvatel: vedoucí odboru vnitřních věcí a památkové péče
veterinární péče: veterinární inspektor krajské veterinární správy pro PK inspektorát Domažlice
hygieny: zástupce Krajské hygienické stanice Plzeň ÚP Domažlice

Stálé pracovní skupiny krizového štábu analyzují vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentují postup řešení, předkládají krizovému štábu návrhy na způsoby řešení. Využívají přitom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán. Soustřeďují informace o stavu sil a prostředků, vedou celkový přehled jejich nasazení a rozpracovávají návrhy jejich využití. Zajišťují spojení s příslušnými subjekty zapojenými do řešení krizové situace. Zabezpečují informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události, připravují technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vedou evidenci finančních výdajů a nákladů spojených s řešením krizové situace nebo mimořádné události.

Organizují ochranu obyvatel postiženého území, včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci a zabezpečují ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

Jak budete o mimořádné události informováni?

V případě události místního rozsahu – zasahujícími jednotkami.
V případě rozsáhlé mimořádné události – bezodkladně varovným signálem poplachových sirén (kolísavý tón po dobu 140 vteřin – signál „Všeobecná výstraha“), prvotní hlasovou informací prostřednictvím elektronických sirén a mobilními prostředky integrovaného záchranného systému. Následně budou regionální a rozhlasové stanice vysílat zprávu o vzniklé situaci a předávat pokyny pro chování obyvatelstva.

Tísňové linky:

150 Hasičský záchranný sbor
155 Územní středisko záchranné služby
158 Policie ČR
112 Jednotné evropské číslo tísňového volání

Dnem 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), kterým se zrušuje zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., a zákona č. 128/2002 Sb., a dále zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Některá ustanovení nového branného zákona:

Obsah branné povinnosti

Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan“) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.

Doba trvání branné povinnosti

Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání

Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání:

do 15 dnů ode dne předání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení
do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

Vojenské správní úřady

Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady

Zproštění výkonu mimořádné služby

Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.

Cestování do zahraničí

Občan, který má brannou povinnost, a voják musí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas.

Přestupky proti branné povinnosti

Přestupku se dopustí ten, kdo:

ve stanovené lhůtě nevrátí vyplněný dotazník
v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný údaj nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají anebo nesplní ohlašovací povinnost
se bez náležité omluvy nedostaví k přezkumnému řízení
úmyslně zničí nebo poškodí anebo zneužije vojenskou knížku nebo povolávací rozkaz

Pokuty za spáchaný přestupek:

Za přestupek podle bodu 2. a 4., spáchaný mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav, lze uložit pokutu do 15.000 Kč
Za přestupek podle bodu 1. až 4., spáchaný za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, lze uložit pokutu do 30.000 Kč.

Civilní služba

Civilní služba byla zrušena zákonem č. 587/2004 Sb., o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů, dnem 1. ledna 2005.

Dne 24. ledna 2005 byly předány do správního archivu Ministerstva práce a sociálních věcí všechny osobní spisy občanů, kteří byli povinni výkonem civilní služby. Převzetím osobních spisů do správního archivu Ministerstva práce a sociálních věcí přechází vyhledávací povinnost a poskytování údajů vedených ve spisech tomu, kdo prokáže právní zájem na toto ministerstvo.