Zřiďte si přístup do Portálu občana města Horšovský Týn. Více informací najdete ZDE
referent bezpečnosti státu, bezpečnostní ředitel, tajemník BR ORP Horšovský Týn, tajemník KŠ ORP Horšovský Týn
Krizové řízení – plní úkoly spojené se zajišťováním obrany České republiky, s brannou povinností občanů, s ukrytím, zabezpečováním prostředků individuální ochrany a varování obyvatelstva na území města Horšovský Týn a celém teritoriu obce s rozšířenou působností.
Řeší otázky a koordinuje činnost související s havarijní a krizovou připraveností, zabezpečuje výkon státní správy ve věcech ochrany obyvatelstva v působnosti ORP Horšovský Týn.
V oblasti krizového plánování zabezpečuje zejména nezbytné dodávky předmětů a služeb k uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva v rámci obce s rozšířenou působností a kontroluje v okruhu své působnosti přípravu a účinnost hospodářských opatření pro krizové stavy, především v oblasti regulačních opatření.
V případě vzniku krizových stavů je tajemník KŠ součástí krizového štábu ORP Horšovský Týn s cílem vytvářet podmínky pro zabezpečení jeho činnosti, přípravu podkladů pro rozhodnutí při řešení dané krizové situace a vytvářet podmínky pro zabezpečení organizace varování a ochrany obyvatel a napomáhat plnění úkolů stanovených havarijním plánem.
K zajištění plnění úkolů stanovených zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a v souladu s Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona starosta města Horšovský Týn zřídil Bezpečnostní radu ORP Horšovský Týn jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace a Krizový štáb ORP Horšovský Týn jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.
Složení Bezpečnostní rady ORP:
Bezpečnostní rada ORP Horšovský Týn projednává zejména stav připravenosti města Horšovský Týn a obcí na teritoriu rozšířené působnosti na řešení krizových situací, úkoly a opatření stanovené obci krizovým plánem kraje a vnějšími havarijními plány provozovatelů rizikových činností. Dále se zabývá způsobem ochrany obyvatelstva na území města Horšovský Týn a obcí na teritoriu rozšířené působnosti, úrovní akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů, návrhy financování krizových opatření včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonávání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.
Bezpečnostní rada ORP Horšovský Týn dále posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v městě Horšovský Týn a na teritoriu obcí v rámci rozšířené působnosti a vyhodnocuje připravenost složek Integrovaného záchranného systému.
Krizový štáb je pracovním orgánem starosty ORP Horšovský Týn k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a k přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod. Krizový štáb je svoláván operativně.
Stálé pracovní skupiny krizového štábu analyzují vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentují postup řešení, předkládají krizovému štábu návrhy na způsoby řešení. Využívají přitom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán. Soustřeďují informace o stavu sil a prostředků, vedou celkový přehled jejich nasazení a rozpracovávají návrhy jejich využití. Zajišťují spojení s příslušnými subjekty zapojenými do řešení krizové situace. Zabezpečují informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události, připravují technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vedou evidenci finančních výdajů a nákladů spojených s řešením krizové situace nebo mimořádné události.
Organizují ochranu obyvatel postiženého území, včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci a zabezpečují ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.
V případě události místního rozsahu – zasahujícími jednotkami.
Dnem 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), kterým se zrušuje zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., a zákona č. 128/2002 Sb., a dále zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Obsah branné povinnosti
Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan“) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.
Doba trvání branné povinnosti
Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání
Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání:
Vojenské správní úřady
Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady
Zproštění výkonu mimořádné služby
Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.
Cestování do zahraničí
Občan, který má brannou povinnost, a voják musí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas.
Přestupky proti branné povinnosti
Přestupku se dopustí ten, kdo:
Pokuty za spáchaný přestupek:
Civilní služba byla zrušena zákonem č. 587/2004 Sb., o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů, dnem 1. ledna 2005.
Dne 24. ledna 2005 byly předány do správního archivu Ministerstva práce a sociálních věcí všechny osobní spisy občanů, kteří byli povinni výkonem civilní služby. Převzetím osobních spisů do správního archivu Ministerstva práce a sociálních věcí přechází vyhledávací povinnost a poskytování údajů vedených ve spisech tomu, kdo prokáže právní zájem na toto ministerstvo.