Horšovský Týn
Město Horšovský Týn

V pátek 29.10.2021 bude MěÚ Horšovský Týn z technických důvodů uzavřen. Děkujeme za pochopení.

Krizové řízení

Mgr. Dana Horažďovská, DiS. – Krizové řízení

referent bezpečnosti státu, bezpečnostní ředitel, tajemník BR ORP Horšovský Týn, tajemník KŠ ORP Horšovský Týn

Krizové řízení – plní úkoly spojené se zajišťováním obrany České republiky, s brannou povinností občanů, s ukrytím, zabezpečováním prostředků individuální ochrany a varování obyvatelstva na území města Horšovský Týn a celém teritoriu obce s rozšířenou působností.

Řeší otázky a koordinuje činnost související s havarijní a krizovou připraveností, zabezpečuje výkon státní správy ve věcech ochrany obyvatelstva v působnosti ORP Horšovský Týn.

V oblasti krizového plánování zabezpečuje zejména nezbytné dodávky předmětů a služeb k uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva v rámci obce s rozšířenou působností a kontroluje v okruhu své působnosti přípravu a účinnost hospodářských opatření pro krizové stavy, především v oblasti regulačních opatření.

V případě vzniku krizových stavů je tajemník KŠ součástí krizového štábu ORP Horšovský Týn s cílem vytvářet podmínky pro zabezpečení jeho činnosti, přípravu podkladů pro rozhodnutí při řešení dané krizové situace a vytvářet podmínky pro zabezpečení organizace varování a ochrany obyvatel a napomáhat plnění úkolů stanovených havarijním plánem.

Legislativa:

  • Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon);
  • Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR;
  • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon);
  • Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů;
  • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR;
  • Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Krizové orgány ORP Horšovský Týn:

1. Bezpečnostní rada

K zajištění plnění úkolů stanovených zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a v souladu s Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona starosta města Horšovský Týn zřídil Bezpečnostní radu ORP Horšovský Týn jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace a Krizový štáb ORP Horšovský Týn jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.

Složení Bezpečnostní rady ORP:

  • předseda bezpečnostní rady: starosta města Horšovský Týn
  • členové bezpečnostní rady:
    • místostarosta města Horšovský Týn
    • tajemník městského úřadu Horšovský Týn
    • určený zástupce HZS PK - velitel Požární stanice ve Staňkově
    • určený zástupce Policie ČR KŘP PK ÚO Domažlice
    • vedoucí odboru životního prostředí
    • velitel JSDHO Horšovský Týn
  • tajemník bezpečnostní rady:  bezpečnostní ředitel městského úřadu Horšovský Týn

Bezpečnostní rada ORP Horšovský Týn projednává zejména stav připravenosti města Horšovský Týn a obcí na teritoriu rozšířené působnosti na řešení krizových situací, úkoly a opatření stanovené obci krizovým plánem kraje a vnějšími havarijními plány provozovatelů rizikových činností. Dále se zabývá způsobem ochrany obyvatelstva na území města Horšovský Týn a obcí na teritoriu rozšířené působnosti, úrovní akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů, návrhy financování krizových opatření včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonávání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.

Bezpečnostní rada ORP Horšovský Týn dále posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v městě Horšovský Týn a na teritoriu obcí v rámci rozšířené působnosti a vyhodnocuje připravenost složek Integrovaného záchranného systému.

2. Krizový štáb ORP

Krizový štáb je pracovním orgánem starosty ORP Horšovský Týn k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a k přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod. Krizový štáb je svoláván operativně.

Složení Krizového štábu:
  • předseda krizového štábu - starosta města Horšovský Týn
  • zástupce předsedy krizového štábu - místostarosta města Horšovský Týn
  • tajemník krizového štábu - bezpečnostní ředitel městského úřadu Horšovský Týn
  • členové krizového štábu:
    • tajemník městského úřadu Horšovský Týn
    • určený zástupce HZS PK - velitel Požární stanice ve Staňkově
    • určený zástupce Policie ČR KŘP PK ÚO Domažlice
    • vedoucí odboru životního prostředí
    • velitel JSDHO Horšovský Týn
    • vedoucí odborných skupin
Krizový štáb dále tvoří stálé pracovní skupiny
  • vedoucí stálé pracovní skupiny: místostarosta města Horšovský Týn
  • krizového a havarijního plánování: bezpečnostní ředitel městského úřadu Horšovský Týn
  • sekretariát KŠ: vedoucí sekretariátu KS
  • finanční a právní zabezpečení: vedoucí odboru finanční a školství
  • zabezpečení dopravy, silničního hospodářství a stavební zabezpečení: vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství
  • životního prostředí: vedoucí odboru životního prostředí
  • sociálních věcí, zdravotnictví a zabezpečení péče o děti a mládež: vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví městského úřadu Horšovský Týn
  • ochrany obyvatel: vedoucí odboru vnitřních věcí a památkové péče
  • veterinární péče: veterinární inspektor krajské veterinární správy pro PK inspektorát Domažlice
  • hygieny: zástupce Krajské hygienické stanice Plzeň ÚP Domažlice

Stálé pracovní skupiny krizového štábu analyzují vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentují postup řešení, předkládají krizovému štábu návrhy na způsoby řešení. Využívají přitom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán. Soustřeďují informace o stavu sil a prostředků, vedou celkový přehled jejich nasazení a rozpracovávají návrhy jejich využití. Zajišťují spojení s příslušnými subjekty zapojenými do řešení krizové situace. Zabezpečují informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události, připravují technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vedou evidenci finančních výdajů a nákladů spojených s řešením krizové situace nebo mimořádné události.

Organizují ochranu obyvatel postiženého území, včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci a zabezpečují ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

Jak budete o mimořádné události informováni?
  • V případě události místního rozsahu – zasahujícími jednotkami.

  • V případě rozsáhlé mimořádné události – bezodkladně varovným signálem poplachových sirén (kolísavý tón po dobu 140 vteřin – signál „Všeobecná výstraha“), prvotní hlasovou informací prostřednictvím elektronických sirén a mobilními prostředky integrovaného záchranného systému. Následně budou regionální a rozhlasové stanice vysílat zprávu o vzniklé situaci a předávat pokyny pro chování obyvatelstva.
Tísňové linky:
  • 150 Hasičský záchranný sbor
  • 155 Územní středisko záchranné služby
  • 158 Policie ČR
  • 112 Jednotné evropské číslo tísňového volání

 

Dnem 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), kterým se zrušuje zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., a zákona č. 128/2002 Sb., a dále zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Některá ustanovení nového branného zákona:

Obsah branné povinnosti

Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan“) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.

Doba trvání branné povinnosti

Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání

Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání:

  • do 15 dnů ode dne předání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení
  • do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

Vojenské správní úřady

Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady

Zproštění výkonu mimořádné služby

Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.

Cestování do zahraničí

Občan, který má brannou povinnost, a voják musí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas.

Přestupky proti branné povinnosti

Přestupku se dopustí ten, kdo:

  1. ve stanovené lhůtě nevrátí vyplněný dotazník
  2. v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný údaj nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají anebo nesplní ohlašovací povinnost
  3. se bez náležité omluvy nedostaví k přezkumnému řízení
  4. úmyslně zničí nebo poškodí anebo zneužije vojenskou knížku nebo povolávací rozkaz

Pokuty za spáchaný přestupek:

  • Za přestupek podle bodu 2. a 4., spáchaný mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav, lze uložit pokutu do 15.000 Kč
  • Za přestupek podle bodu 1. až 4., spáchaný za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, lze uložit pokutu do 30.000 Kč.

CIVILNÍ SLUŽBA

Civilní služba byla zrušena zákonem č. 587/2004 Sb., o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů, dnem 1. ledna 2005.

Dne 24. ledna 2005 byly předány do správního archivu Ministerstva práce a sociálních věcí všechny osobní spisy občanů, kteří byli povinni výkonem civilní služby. Převzetím osobních spisů do správního archivu Ministerstva práce a sociálních věcí přechází vyhledávací povinnost a poskytování údajů vedených ve spisech tomu, kdo prokáže právní zájem na toto ministerstvo.